Nejprve si musíme říci rozdíl mezi broušením a ostřením. Broušení je odebírání materiálu za účelem určitého výsledku. Zde se jedná o úpravu řezného úhlu – ostří. Broušením můžeme z tupé čepele, která má tvar “U”, je vyštípnutá či zvlněná, vytvořit ostrou, rovnou čepel s tvarem “V”. Správným nabroušením je pak ostří schopné v této podobě vydržet velice dlouho. Používáním nožů dochází k ohýbání jejich ostří, což může způsobit tzv. Falešnou tupost (ostří je přitom ale stále ostré). V tomto případě se tedy jedná o Ostření. Ostřením dochází pouze k narovnání ostří zpět do správné polohy, nedochází tedy k odebírání materiálu.
Nejprve si musíme říci rozdíl mezi broušením a ostřením. Broušení je odebírání materiálu za účelem určitého výsledku. Zde se jedná o úpravu řezného úhlu – ostří. Broušením můžeme z tupé čepele, která má tvar “U”, je vyštípnutá či zvlněná, vytvořit ostrou, rovnou čepel s tvarem “V”. Správným nabroušením je pak ostří schopné v této podobě vydržet velice dlouho. Používáním nožů dochází k ohýbání jejich ostří, což může způsobit tzv. Falešnou tupost (ostří je přitom ale stále ostré). V tomto případě se tedy jedná o Ostření. Ostřením dochází pouze k narovnání ostří zpět do správné polohy, nedochází tedy k odebírání materiálu.
Materiály můžeme rozdělit do dvou skupin podle jejich původu – přírodní a syntetické.
Přírodní materiály získáváme úpravou přírodních nerostů – brusného kamene. V dnešní době se nejčastěji používá korund (druhý nejtvrdší nerost), křemen a smirek.
U syntetnických materiálů dochází k nastavení zrnitosti materiálu výrobcem dle potřeby. Zrnitost materiálu je pak stejná po celé délce brusného nástroje. Patří zde umělé diamanty, nitrid boru, karbid křemíku aj. Požadovaného materiálu se dosáhne tavením v pecích, ten se posléze drtí a tvaruje do požadovaného výsledku.
Materiály můžeme rozdělit do dvou skupin podle jejich původu – přírodní a syntetické.
Přírodní materiály získáváme úpravou přírodních nerostů – brusného kamene. V dnešní době se nejčastěji používá korund (druhý nejtvrdší nerost), křemen a smirek.
U syntetnických materiálů dochází k nastavení zrnitosti materiálu výrobcem dle potřeby. Zrnitost materiálu je pak stejná po celé délce brusného nástroje. Patří zde umělé diamanty, nitrid boru, karbid křemíku aj. Požadovaného materiálu se dosáhne tavením v pecích, ten se posléze drtí a tvaruje do požadovaného výsledku.
Pro kvalitní broušení je třeba vždy více zrnitostí brusných předmětů. K broušení je dobré požít alespoň 4 hrubosti brusných kamenů (od hrubého až po jemný). Použití různých brusných kamenů má za výsledek jemně vroubkované ostří či úplně hladké. Je rozdíl tedy brousit předměty, které se využívají v tahovém řezu, a které v tlakovém řezu.
Pro kvalitní broušení je třeba vždy více zrnitostí brusných předmětů. K broušení je dobré požít alespoň 4 hrubosti brusných kamenů (od hrubého až po jemný). Použití různých brusných kamenů má za výsledek jemně vroubkované ostří či úplně hladké. Je rozdíl tedy brousit předměty, které se využívají v tahovém řezu, a které v tlakovém řezu.
Nože se vyrábí z nejrůznějších materiálů od nerezové oceli, úhlíkovky až po damaškovou ocel. Jejich broušení však není stejné. Už i samotná ocel má různé složení a je třeba brát v potaz jejich rozdílnou brousitelnost.
Odolná vůči korozi díky vysokému objemu legujících prvků: Fazeta není až tak dobře brousitelná jako u uhlíkové oceli. Její řezivost je však velmi dobrá. Na tento typ se používá například diamantový brousek.
Jejich brousitelnost je dobrá. Mají dobrou řezivost a drží ostří. Jsou však náchylné na vylamování fazety díky tvrdosti. Další nevýhodou je náchylnost ke korozi.
Jedná se o skování více vrstev různých materiálů tak, aby došlo k využití jejich jednotlivých vlastností. U těchto druhů je broušení složitější.
Může být nerezová i uhlíková. Jendá se o poměrně moderní technologii a je považována za nejlepší nožírenský materiál. Ocel je ve většině případů nerezová, houževnatá a velmi tvrdá.
Zde řadíme například využití keramiky, titanu a plastu.
Další velmi nutnou znalostí je, pod jakým ůhlem daný nůž/nůžky máte brousit. Každý je jedinečný a potřebuje jiný postup v závislosti na materiálu, využití, tvaru apod. Existuje 5 základníchůbrousících úhlů. Úhly označují úhel jedné strany fazety vůči ose čepele.
– úhel 10° a méně, jedná se o extrémě ostrou čepel
– úhel 12-18°. Tyto nože nejsou určeny na sekání, které fazetu ničí.
– úhel 18-25°. Nože jsou stále ostré, ale nevykazují přílišnou křehkost.
– úhel 25-30°. Ostří vydří delší dobu a je odolné vůči hrubému zacházení. Je možné s nimi i sekat.
– úhel 30-35°. Určeno pro hrubé zacházení, sekání tvrdých materiálů.
V této oblasti se snažíme neustále zdokonalovat. Není to jednoduché a je potřeba zmínit, že na vybavení dílny záleží jen na 50% , ten zbytek je na osobnosti a zkušenostech člověka co za strojem stojí. Broušení tak může trvat 10 minut ale klidně i hodinu až dvě. Proto nabízíme broušení nožů dvojím způsobem a tím pádem máme i dvojí ceny za různou kvalitu.
Nože brousíme na speciální brusce Tormek T8 , která staví přesnost broušení na maximální úroveň, a to díky stojanu, jenž je odlitý jako jeden kus. Toto zajišťuje minimální vůli na
uložení univerzální opěry a poskytuje Vám ty nejlepší podmínky k dosažení nejlepších výsledků broušení. Bruska pracuje na principu pomaloběžného kotouče chlazeného vodou.
K ručnímu broušení využíváme skvělého pomocníka, brousíme na přípravku KAZAK PRO, který je určen pro broušení kuchyňských, loveckých i zavíracích nožů pod přesně definovaným úhlem. Výhodou je, že postupně umožňuje použití špičkových brusných kamenů různých zrnitostí a tím lze dosáhnout výsledku za který se nemusíme stydět a troufneme si i na speciální kuchařské nože.
Tento web používá soubory cookie, aby vám zajistil co nejlepší zážitek na našem webu. Užíváním webu s tím souhlasíte.